Sborová kronika 2023

Rok 2023 začal v našem sboru s těmito hlavními plány: věnovat se dále práci s dětmi (nedělní škola, rodinné bohoslužby vždy první neděli v měsíci, biblická hodina pro děti každý čtvrtek, další příležitostné akce sborové i seniorátní); pokud možno pravidelně - vždy v pátek před druhou nedělí v měsíci - pořádat setkání střední generace (téma: postavy českých i světových církevních dějin); pokračovat v kurzu o víře (téma: evangelická spiritualita a svátosti) a pokračovat v plánovaných úpravách modlitebny.

V rámci již tradiční výměny kazatelů mezi Libercem a Jabloncem kázal u nás na Nový rok br. farář Ondřej Titěra z Jablonce, nyní také první náměstek synodního seniora. Sváteční bohoslužby byly s večeří Páně a setkání s br. Titěrou bylo jako vždy živé a srdečné.

Poslední bohoslužby v modlitebně před zahájením úprav se konaly v neděli 8. ledna 2023. Poté byla modlitebna společnými silami několika ochotných členů sboru vyklizena a vše, co se běžně v modlitebně pořádá, bylo na čas přesunuto do vedlejších sborových prostor. Tomu se přizpůsobil nejen br. farář jako kazatel, ale také naše varhanice. Zpěv při bohoslužbách mohly doprovázet jen na klavír (shodly jsme se, že by potřeboval naladit).

Úpravy, které trvaly o něco déle, než jsme plánovali, zahrnovaly: odstranění stupínku v přední části modlitebny (zůstala jen malá část pod varhanami), odstranění oblouku, jež má zajistit propojení celé modlitebny (strop v místě dosavadního oblouku byl zpevněn traverzou). V zadní části modlitebny byly instalovány dosud chybějící zásuvky el. proudu. Nečekaně největším „oříškem“ bylo broušení a lakování parket tak, aby podlaha sloužila i vypadala co nejlépe. Souběžně probíhalo natírání oken a následně byla opravena omítka a celá modlitebna nově vymalována podle návrhu br. Jana Stolína. Na zeď vlevo z pohledu od vstupních dveří k varhanám byl instalován nový závěsný systém pro výstavy, také na základě doporučení J. Stolína. S vděčností jsme přijali dar ze sbírky seniorátní Jeronýmovy jednoty na pokrytí části nákladů na úpravu modlitebny. Získali jsme také příspěvek ze seniorátního fondu mikroprojektů na pořízení závěsného systému. Může být využit nejen k instalaci výstav, ale také pro různé vzdělávací a podobné akce. Celková finanční situace našeho sboru je nyní příznivá také díky finančním příspěvkům, které stát vyplácí těm, kdo poskytují ubytování uprchlíkům z Ukrajiny.

V našem hostinském bytě na faře zůstává nadále paní Olha Krutchko s třemi dětmi (dvěma chlapci – školáky a jejich tříletou sestrou).

Letošní Týden modliteb za jednotu křesťanů měl na základě domluvy libereckých duchovních novou podobu. Konala se jen tři setkání v týdnu: v úterý 17. ledna modlitební setkání v Církvi adventistů sedmého dne, v sobotu 21. ledna ekumenická bohoslužba v Bratrské jednotě baptistů a v neděli 22. ledna tradiční koncert sborů a skupin v Kapli vzkříšení ve Vratislavicích. Sobotní bohoslužby se zúčastnilo asi 100 lidí. V jejím rámci tři ženy z Ukrajiny, mezi nimi naše krajanka a maminka naší kostelnice Světlana Boltianska, vzpomínaly na svůj domov na Ukrajině; byla to velmi působivá chvíle.

Na nedělním koncertě ve Vratislavicích, pořádaném jako vždy Římskokatolickou církví, vystoupil letos po několikaleté pauze také náš pěvecký kvintet. Zazpívali jsme pět písní z různých období, jak nejlépe jsme mohli. Vždy si uvědomujeme, z jak bohatého a kvalitního repertoáru můžeme vybírat.

Začínáme se připravovat na velkou změnu, která nás ve sboru čeká od poloviny dubna do konce července tohoto roku. Bratr farář Filip Susa využívá poprvé možnosti čerpat tříměsíční studijní volno. S podporou naší církve získal místo ve studijním programu pro faráře Bádenské evangelické církve na univerzitě v Heidelbergu. Podle svých slov by se rád věnoval zejména tématu odpuštění z hlediska dogmatiky. Zatím se obrací s prosbou o vedení bohoslužeb na kolegy – faráře v důchodu a výpomocné kazatele z našeho seniorátu, připraveny budou také naše předčitatelky. Před staršovstvem leží velké a důležité úkoly: příprava modlitebny na bohoslužby a úklid po nich, koordinace varhanních doprovodů a ohlášek, starost o zajištění a organizaci setkávání ve sboru, příprava schůzí staršovstva a informačního listu, sledování církevních a seniorátních akcí a povinností… Tři tečky na konci předchozí věty mají vyjádřit skutečnost, že zatím nedokážeme přesně odhadnout, co nás v příštích měsících čeká a jak se nám bude dařit rozmanité úkoly a povinnosti plnit.

Ještě po celý měsíc únor a na začátku března jsme se museli obejít bez setkávání v modlitebně. Její stav v tomto období dokumentují fotografie, které čtenáři najdou mezi přílohami sborové kroniky.

Bratr farář převzal, kromě dohledu (spolu s profesionálním stavebním dozorem) na probíhající úpravy modlitebny, další velký úkol: péči o sbor v Novém Městě pod Smrkem. V uplynulých třech letech šlo o sbor podporovaný ústředím naší církve a na toto období zde byl farářem zvolen br. Petr Chlápek. Ten se rozhodl ke konci června 2023 Nové Město opustit a přijmout farářské povolání v jiném sboru. Do budoucna bude novoměstský sbor administrován, funkce administrátora se k 1. červenci 2023 ujme právě náš br. farář Filip Susa. Už od počátku tohoto roku věnuje tedy (nejen jako farář nejbližšího sboru, ale také jako senior Libereckého seniorátu) sboru v Novém Městě větší pozornost. S nově
zvoleným staršovstvem vede rozhovory o budoucnosti. Ta bude nejspíš spočívat v užší spolupráci se sborem libereckým.

V neděli 12. února oslavila 85. narozeniny bývalá členka našeho sboru i sboru pěveckého a také bývalá „paní farářová“ Noemi Čapková. Manželé Čapkovi žijí nyní v Praze na rozhraní Žižkova a Vinohrad, blíž svým dětem a vnoučatům. Noemi ani přes přibývající věk neztrácí energii a smysl pro věci praktické. Hlavně má ale stále zájem o záležitosti církevní, sborové, a především o jednotlivé členy své široké rodiny i naší církve. Svému manželovi Janu Čapkovi je velkou oporou.

Během ledna a února 2023 jsme se ve staršovstvu věnovali také mimořádnému úkolu. Náš seniorát se účastní tzv. pilotního projektu zabývajícího se mapováním a sdílením příkladů dobré praxe v oblasti misie a evangelizace. Pro začátek jsme si museli vyjasnit oba tyto pojmy: že znamenají (nebo by měly znamenat) něco jiného, než je oslovování náhodných chodců na ulici či nevhodné „obracení na víru“. Že je to především poslání kohokoliv z nás k nějakému úkolu pro druhé. Pro lepší představu a pochopení se náš seniorátní výbor rozhodl věnovat tomuto tématu březnovou presbyterní konferenci v Liberci.

V neděli 5. března 2023 se opět konaly společné bohoslužby s jabloneckým sborem. Chceme tuto pěknou tradici dále rozvíjet. Bohoslužby se měly tentokrát uskutečnit v Liberci, ale protože úpravy naší modlitebny byly těsně před dokončením, byli jsme opět hosty v modlitebně jablonecké. Bohoslužby vedl náš br. farář, po jejich skončení jsme ještě poseděli při rozhovoru a – jako vždy - dobrém občerstvení s jabloneckými sestrami a bratry. Radostné oživení přinesla velká skupina dětí z obou sborů.

V čerstvě zrekonstruované modlitebně, ještě vonící lakem, proběhla v sobotu 11. března presbyterní konference s názvem „Poslání ČCE – (misie) a evangelizace“. Tématem poslání církve v 21. století a vhodných forem evangelizace nás provedl misijní referent naší církve Jonáš Zejfart. Missiologii a nové církevní formy studoval na protestantské univerzitě v Nizozemí, takže jeho výklad byl zasvěcený a také podložený zkušenostmi právě z Holandska. K obědu se podával náš osvědčený liberecký guláš. Odpolední program byl věnován příkladům dobré praxe. „Naše“ Marta Binková promluvila o mateřském centru, které vede už přes 20 let, zdůraznila potřebu laskavosti, ale také pevnosti. Br. Richard Vlasák, farář z Rumburku a Varnsdorfu, referoval o cyklu přednášek pořádaném společně se spisovatelem Rosťou Křivánkem ve Šluknovském výběžku. Jilemnická ses. kurátorka Pavla Zemánková spolu s farářem Jakubem Hálou hovořili o zajímavých aktivitách sboru v Jilemnici, ale také o příkladech praxe zatím ne zcela povedené. Mohli jsme tak ocenit i jejich skromnost a schopnost sebereflexe.

V neděli 26. března 2023 se konalo výroční sborové shromáždění. Jeho účastníci tentokrát hlasovali o snížení počtu členů staršovstva pro další volební období 2024 - 2030. Vysvětlení k této důležité otázce podal br. farář také v březnovém čísle informačního listu (viz přílohy kroniky). Staršovstvo předložilo návrh snížit počet členů na šest a zároveň volit také šest náhradníků. Na základě hlasování přítomných byl nakonec přijat protinávrh br. faráře: snížení členů příštího staršovstva na osm s pěti náhradníky.

Na přelomu března a dubna se náš sbor připojil k Týdnům proti rasismu. Ve čtvrtek 30. března byla v modlitebně uspořádána beseda s ukrajinskými ženami, které naše presbyterka Dagmar Cvrčková učí česky. O Květné neděli 2. dubna se konaly společné bohoslužby s krajankami pocházejícími z Veselinyvky, české evangelické vesnice na Ukrajině. Zazpívali jsme při nich společně píseň ze zpěvníku Harfa Davidova, který naši krajané tradičně používají, a paní Světlana (maminka naší kostelnice Táni) přednesla s citem a dojetím vzpomínku na život na Ukrajině. Také fotografie z těchto výjimečných a krásných událostí najdou čtenáři kroniky mezi přílohami.

Velikonoční týden pokračoval v našem sboru tradičními pašijemi na Zelený čtvrtek od 17 hod. Měli jsme velkou radost, že se zúčastnily i sestry, které pro zdravotní obtíže těžko zvládají cesty na dopolední bohoslužby: Eva Exnerová, Helena Richterová a Ema Daníčková. Čtení z Lukášova evangelia bylo střídáno velikonočními zpěvy našeho kvintetu a ochutnali jsme i jidáše jako v předchozích letech.

Bohoslužby na Velký pátek a v neděli Velikonoční byly s večeří Páně a vlastně jsme se takto slavnostně rozloučili na delší dobu s naším bratrem farářem. V nadcházejícím týdnu odjel na univerzitu do německého Heidelbergu, kde absolvuje tříměsíční studijní pobyt. Tuto možnost dává farářům naší církve Řád pro kazatele každých pět let; Filip Susa jí využívá poprvé. Přejeme mu, aby se mu dobře dařilo ve studiu i ve volném čase, aby získal co nejvíc nových vědomostí a dobrých poznatků, a hlavně aby načerpal síly k další nelehké farářské službě!

Ještě před odjezdem br. faráře staršovstvo řešilo dvě důležité záležitosti. Tou první je potřeba posunout začátek našich bohoslužeb zpět na 9.00 hod., jako tomu bývalo dříve, protože bohoslužby v novoměstském sboru, který bude F. Susa administrovat, budou začínat už v 11.00 hod. K této změně dojde počínaje 1. červencem 2023. Druhá záležitost je technická: při rekonstrukci modlitebny se ukázalo, že tři okna jsou neopravitelná, v havarijním stavu. Bude třeba je vyměnit. Dojde k tomu pravděpodobně na podzim a výměna si vyžádá náklad 95 tis. Kč.

Počínaje nedělí 16. dubna se začali v našem sboru při vedení bohoslužeb střídat ochotné kazatelky a ochotní kazatelé z Libereckého seniorátu a také naše sestry předčitatelky. Bratr farář všechny již s předstihem oslovil, byla vytvořena tabulka s jejich jmény pro každou neděli až do předpokládaného návratu F. Susy, do níž jsme postupně doplňovali také údaje o varhanních doprovodech a dalších službách (první čtení, ohlášky, úklid modlitebny…). Ve třech dubnových nedělích následujících po Velikonocích se na kazatelně vystřídali naše předčitatelka Marta Binková a emeritní faráři Eva Halamová a Petr Firbas.

Také v květnu probíhal sborový život sice v omezené podobě, ale bez problémů. Ukázalo se, že je několik spolehlivých presbyterů, kteří zastanou vše, co je třeba. Fara byla vždy včas před bohoslužbami otevřena, modlitebna připravena a host – kazatelka či kazatel – přivítán. Všem byla nabídnuta úhrada cestovních výdajů, ale nikdo této nabídky nevyužil. Vážíme si toho velice a jsme za takový přístup vděčni! Pro tyto případy jsme měli připraveno dobré víno, jímž jsme ochotné kazatelky a kazatele obdarovali. V neděli 14. května absolvovali presbyteři pod vedením br. kurátora Lubora Franců také pravidelnou schůzi staršovstva, poprvé bez br. faráře. Rozhodli jsme se, že s úvahami o dalších úpravách modlitebny počkáme na návrat F. Susy. Na návrh br. kurátora rozhodlo staršovstvo, že v sobotu 17. června bude na farní zahradě uspořádáno herní odpoledne s opékáním buřtů pro děti s rodiči na oslavu konce školního roku a že pozveme i ukrajinské maminky s děti. Přípravy a organizace se ujme Eva Voženílková.

Dne 27. května 2023 oslavila padesáté narozeniny manželka našeho bratra faráře Ema Susová. Popřáli jsme jí upřímně a s kyticí následující den, v neděli 28. 5. Také jsme jí položili několik otázek pro dvojčíslo sborového informačního listu na květen a červen 2023. Ema velmi otevřeně a zajímavě odpověděla; rozhovor s ní najdou čtenáři v uvedeném dvojčísle informačního listu mezi přílohami kroniky. Přejeme Emě, aby i v budoucnu měla dostatek příležitostí věnovat se všemu, co má ráda: setkáním s přáteli, hudbě, cestování a poznávání zajímavých míst spojených zejména s uměním a architekturou, a k tomu všemu také (nebo spíš především!) dobré zdraví a spokojenost v rodině i ve sboru.

V květnu u nás vedli bohoslužby: farář Petr Chlápek z Nového Města pod Smrkem, výpomocný kazatel a otec naší presbyterky Markéty Vladimír Pavlíček z Dobrušky, výpomocný kazatel z Jablonce nad Nisou Daniel Chalupecký a opět emeritní farářka Eva Halamová, také z novoměstského sboru. Protože poslední květnová neděle byla nedělí Svatodušní, vysluhovala ses. Halamová večeři Páně. Při té příležitosti jsme si uvědomili, že nám chybí vhodné tácky pod kalíšky, které stále – vedle tradičního kalicha – používáme. Ukázalo se ale, že je pořídila Ema Susová, takže máme díky ní další pěkné bohoslužebné náčiní.

V pondělí 12. června se v našich sborových prostorách konalo – jako každoročně – zasedání seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty. Náš sbor v něm zastupuje br. Petr Henych. Úkolem shromáždění je vždy zhodnotit, jak byly využity dary z minulého období, a na základě podaných žádostí rozhodnout, kterému sboru (kterým sborům) bude dar v daném roce poskytnut. Náš sbor získal ze seniorátních prostředků JJ dar 37.195,- Kč v roce minulém a využil jej na instalaci nového osvětlení a nové elektroinstalace v modlitebně a na její vymalování včetně úprav omítky před malováním.

V sobotu 17. června jsme uspořádali herní odpoledne s opékáním buřtů pro děti na oslavu konce školního roku. Vše bylo vzorně připraveno péčí rodiny Voženílkových (program) a Emy Susové (posezení na farní zahradě s občerstvením). Kromě organizátorů přišly jen dvě další děti s maminkou Markétou Pavlíčkovou. Přesto (i přes trvale hrozící déšť) jsme na zahradě strávili příjemné odpoledne a počasí nakonec dovolilo upečení buřtů na venkovním ohništi. Déšť se spustil až v podvečer, když jsme se rozcházeli.

V červnu kázali v našem sboru výpomocná kazatelka Eva Voženílková, znovu emeritní farář z Jablonce n. N. Petr Firbas a opětovně také jablonecký výpomocný kazatel Daniel Chalupecký. V neděli 18. 6. vedla bohoslužby předčitatelka Marta Ježdíková. Měli jsme radost, že koncem června jsme mezi námi opět mohli přivítat manžele Čapkovy. Ti se – jako každoročně – na celé léto ubytovali na rodinné chalupě v Bedřichově.

Počínaje nedělí 2. července 2023 začínají naše bohoslužby v 9.00 hod., jako tomu bylo dřív. Změnu jsme s velkým předstihem oznamovali v ohláškách i ve sborovém informačním listu, byla včas uvedena také na webových stránkách a ohlášena církevnímu ústředí. Přesto se téměř každou neděli objevil někdo před půl desátou a po bohoslužbách nám líčil, jak s podivem sledoval pořad našich bohoslužeb začínajících – jak se domníval - přímluvnou modlitbou a modlitbou Páně. Vždy jsme takovou situaci přijali s humorem na obou stranách.

Pečlivý br. farář nám také včas poslal materiály Ministerstva vnitra ČR a Libereckého kraje týkající se nových podmínek ubytování uprchlíků z Ukrajiny platných od 1. července 2023. Pro „naši“ paní Olhu, která s dětmi bydlí v hostinském bytě, to znamená konec podpory při úhradě nákladů na bydlení, pokud bude chtít zůstat v dosavadním bydlišti na faře. Paní Olha ještě před prázdninami vyjádřila přání zůstat u nás i za cenu, že jí bude vyměřeno nájemné. Domluvili jsme se zároveň, že řádnou nájemní smlouvu uzavřeme až od 1. září. Olha totiž během prázdnin odjede na Ukrajinu kvůli prodloužení platnosti dokladů. Bude tak mít možnost setkat se s manželem a další rodinou a poté se znovu rozhodnout, jak dál…

Péčí obětavé presbyterky a učitelky Dagmar Cvrčkové se téměř od začátku války na Ukrajině až do konce tohoto školního roku scházely vždy v úterý odpoledne na faře ukrajinské ženy z okolí našeho sboru k výuce češtiny. Dáše za to patří velký dík! Bylo patrno, že nejde jen o vyučování jako takové. Ženy se na ni obracely i s nejrůznějšími problémy, jež musely během svého pobytu řešit a v nichž si nevěděly rady.

Ještě v červenci a srpnu nám s vedením bohoslužeb pomáhali ochotní kazatelé a kazatelky a také naše předčitatelky. Bratr farář se koncem měsíce vrátil ze svého studijního pobytu a poprvé jsme ho mohli přivítat při bohoslužbách 30. července. Hned počátkem srpna ale odjel se skupinou členů a přátel našeho sboru a jejich rodinných příslušníků jako vedoucí už tradičního týdenního pobytu do Bělče. Podle svědectví účastníků se rodinná rekreace opět vydařila k velké spokojenosti všech, mimo jiné i díky pečlivě připravovaným pobožnostem a dalšímu programu. Za to opět patří dík Filipu Susovi.

O své dojmy z pobytu v Heidelbergu se br. farář poprvé podělil s čtenáři prázdninového dvojčísla informačního listu (viz přílohy kroniky). V době jeho letní nepřítomnosti jej ještě zastoupili: výpomocný kazatel br. Vladimír Pavlíček, presbyterka Eva Nováková (dvakrát), členka sboru a stále aktivní mládežnice Anička Tomášová, výpomocná kazatelka Eva Voženílková a (také opakovaně) předčitatelka Marta Binková. Všem, kdo našeho br. faráře během jeho nepřítomnosti při vedení bohoslužeb zastoupili, jsme poděkovali nejen osobně, ale také v rámci letního vydání informačního listu. Jsme vděčni za to, že vše proběhlo nejen bez jakýchkoliv problémů, ale dokonce ve velmi příjemném, přátelském a radostném ovzduší.

Letní období provázely – jak tomu bývá – radostné i smutné události. V sobotu 15. července 2023 se naše milá varhanice Anička Pospíšilová provdala za Lukáše Tomana. Oba snoubence známe již delší dobu z jejich společných návštěv našich bohoslužeb. Svatební obřad proběhl v Korandově sboru v Plzni, oddávajícím byl farář Miroslav Hamari. Přejeme novomanželům mnoho šťastných chvil, lásku a porozumění ve společném životě!

Dne 17. července 2023 oslavila 88. narozeniny sestra Eva Exnerová. Přestože jí zdravotní stav nedovoluje účastnit se bohoslužeb, lze říci, že se Eva sborového života účastní intenzivně na dálku. Některé sestry i br. farář ji pravidelně navštěvují, s jinými je v pravidelném a hojném telefonickém kontaktu. A tak s námi touto cestou prožívá vše, co se ve sboru děje. Přejeme si navzájem, aby tato živá spojení byla ještě dlouho posilou a potěšením nejen pro Evu, ale také pro nás.

V neděli 13. srpna po bohoslužbách jsme si připomněli život sestry Eleny Mackové. Pohřební rozloučení se konalo už počátkem června, syn Dušan Macko – také člen sboru – požádal ale br. faráře též o rozloučení v naší modlitebně. Od léta br. Macko začal pravidelně a s viditelnou radostí přicházet na bohoslužby a také nás zájem jeho zájem těší a rádi se s ním vždy vidíme. V pondělí 21. srpna se u nás konalo další pohřební rozloučení, tentokrát se sestrou Martou Smetánkovou. Zemřela dne 10. srpna ve věku 88 let. Teta Marta (shodou okolností jde o tetu
kronikářky) vyrostla v rodině evangelického faráře Bohumila Smetánky s dalšími pěti sourozenci. Od mládí žila v Liberci, nejdříve v rodinném kruhu a později sama – svobodná. S naším sborem byla vždy ve spojení, měla ráda především vánoční a velikonoční bohoslužby a společný zpěv. V posledních letech jezdila na bohoslužby pravidelně se svou neteří – kronikářkou.

První bohoslužby po prázdninách, v neděli 3. září, byly věnovány dětem k zahájení školního roku. Dětí bývá v poslední době spíše méně. S dalšími účastníky bohoslužeb se ale shodujeme, že i my „staří“ si velmi rádi poslechneme výklad dětem určený. Br. farář jej mívá živý, názorný – s obrázky, takže je možno všechno si dobře zapamatovat, a hlavně díky obrázkům lépe v hlavě uchovat. Po bohoslužbách následovala sborová káva, po dlouhé době opět s br. farářem; ten navíc upekl a předložil výborný tvarohový koláč. O své další postřehy z pobytu v Heidelbergu se ještě podělil také v zářijovém čísle sborového informačního listu.

Během září se postupně začala rozbíhat také další setkávání v týdnu: klub seniorů, biblická hodina, střední generace, konfirmační příprava (připravován je vnuk kronikářky Jan Voženílek). Obtížněji se hledal termín pro setkávání dětí, ale nakonec se podařilo stanovit jej tak, aby všem dětem a jejich doprovodu vyhovoval: v pátek od 15 hod. Pro kurz o víře hledá zatím br. farář novou podobu, jež by zaujala další zájemce, a také vhodný termín – spíše ve všední den. Ve sboru se objevují noví lidé, někteří z nich mají větší zájem právě o setkávání v týdnu, mimo nedělní bohoslužby. V době, kdy dokončuji zápisy do kroniky za uplynulý rok, navštěvuje např. biblické hodiny dvojnásobný počet účastníků než před prázdninami. Moc ráda toto zaznamenávám!

Ve sboru jsme opět dostali pozvání na posvícení v německém Mittelherwigsdorfu v neděli 24. září. Plakátek, který čtenáři opět mohou najít mezi přílohami kroniky, oznamuje, že jde letos už o jubilejní, 20. posvícení, a slibuje také bohatý program začínající už v pátek večer. Naše účast byla letos slabší. Na německé straně nebyl tentokrát přítomen náš spřízněný farář Adam Balcar a br. farář Susa měl v neděli povinnost služební – vizitaci sboru v Libštátě.

Paní Olha Krutchko, která od konce února 2022 se svými třemi dětmi obývala hostinský byt na faře, se rozhodla vrátit na Ukrajinu. Uvolněný byt byl tedy uveden do původního stavu, drobné nedostatky byly odstraněny a od konce září je byt opět nabízen zájemcům o rekreaci v Liberci. Hned od počátku se ukazuje, že zájemců bude zřejmě dost.

Měsíc říjen byl v našem sboru a seniorátu ve znamení tří akcí spojených více nebo méně s hudbou, vesměs však krásných a radostných. V sobotu 7. října se v Křížlicích konala presbyterní konference na téma „Jaké možnosti a přístupy nabízí nový evangelický zpěvník“ s církevním kantorem Ladislavem Moravetzem. Zájemci měli také možnost přespat ve staré křížlické škole do neděle a zúčastnit se bohoslužeb s hudebním vedením bratra kantora. Z našeho sboru využily této příležitosti Marta Binková a Marta Ježdíková – její dojmy z této pozoruhodné presbyterky jsou zaznamenány v listopadovém čísle informačního listu. Br. Moravetz přednášel jako vždy živě, ukázal nám, jak a kdy přistupovat k novým, mnohdy netradičním písním a jejich doprovodům, vše samozřejmě s energií sobě vlastní také předvedl. Nedělní bohoslužby byly pak nádherným zakončením.

V neděli 22. října se u nás v Liberci konaly opět společné bohoslužby s jabloneckým sborem. O jejich vedení se tentokrát podělili oba faráři: Ondřej Titěra a Filip Susa. Náš kvintet zazpíval tři písně a s radostí zaznamenávám, že díky tomu projevila zájem o členství v našem malém sboru nová členka Zuzana Řezníčková. Zuzka pochází z Prahy a do Liberce se přistěhovala po sňatku za svým manželem. Jako čerstvě promovaná doktorka medicíny nastoupila od září na neurologické oddělení liberecké nemocnice. Zuzka je velmi muzikální, hraje na housle a příčnou flétnu a dobře zpívá. Její příjemný, čistý hlas tak obohatil zvuk našich sopránů a my všichni máme radost, že je nás po období stagnace zase víc.

A konečně třetí hudební událostí byly už tradiční nešpory ke Dni reformace s německým kantorem Michaelem Tittmannem z Grosschönau v neděli 29. října od 16.30 hod. Zase jsme se přesvědčili, co všechno „umějí“ naše varhany – vyslechli jsme opět skladby z různých období a různých stylů v perfektním podání. Krásná hudba byla doplněna promluvou našeho br. faráře Susy nad Písmem ke Dni reformace. Po skončení programu následovalo také malé občerstvení s rozhovorem ve sborových prostorách. Účast na těchto hudebních nešporách nebývá zvlášť velká, ale zároveň pozorujeme, že někteří lidé se vracejí a že i tato forma setkání už si našla své příznivce. To nás těší a jsme za to vděčni.

Dne 10. října 2023 zemřela ve věku 88 let sestra Miroslava Šuchmanová. V naší církvi vyrůstala od dětství, byla – jak rády vzpomínají některé další členky – konfirmována s velkou skupinou svých vrstevníků v kostele na náměstí Českých bratří. Později byla provdána za evangelického faráře Miroslava Šuchmana. Libereckému sboru zůstala věrná až do své smrti, i když v posledním období se pro velké zdravotní obtíže nemohla účastnit sborového života. Na sestru Mirku jsme vzpomněli a o jejím životě velmi pěkně promluvil bratr farář při bohoslužbách v neděli 29. října 2023.

K zaznamenání za měsíc listopad 2023 jsou dvě události: první zasedání 30. konventu Libereckého seniorátu a vizitace sboru i seniorátu členy synodní rady. Obě se odehrály o druhém listopadovém víkendu.

Zasedání konventu proběhlo letos v Liberci v sobotu 11. listopadu od 9.30 hod. Za náš sbor se účastnily nově zvolené konventuálky Markéta Pavlíčková a Jana Molnárová jako první náhradnice za Evu Voženílkovou. Kurátor Lubor Franců byl přítomen místo bratra faráře; ten se účastní z titulu své funkce seniora, stejně jako Marta Ježdíková, náměstkyně seniorátního kurátora. Na konventu zazněly všechny obvyklé zprávy, letos navíc proběhly volby seniora a konseniora; své funkce jsou nadále ochotni vykonávat – a také byli zvoleni – Filip Susa a Jakub Hála, farář z Jilemnice. Vážíme si jejich ochoty pokračovat v nelehké a časově náročné práci a pomoci tak co nejhladšímu přechodu na nové uspořádání seniorátů, jež by mělo nastat počínaje rokem 2027. Liberecké sestry Lída Skřivanová, Blažena Kančiová a Lenka Kančiová se postaraly o tradičně dobré a bohaté občerstvení: „liberecký guláš“ (vzniká spojením vepřových gulášů několika kuchařek ze sboru) s pivem a dobrým čerstvým chlebem a také s mnoha druhy sladkého pečiva ke kávě.

Hned následující den, v neděli 12. listopadu, navštívili náš sbor synodní senior Pavel Pokorný a synodní kurátor Jiří Schneider, aby vykonali řádnou vizitaci sboru a také seniorátu. Oba vizitující se nejprve zúčastnili bohoslužeb. Ty byly slavnostní také díky tomu, že při nich byla pokřtěna sestra Alena Jiřičková. Po delší době proběhl u nás křest dospělého. Alena se již nějakou dobu účastní sborového života, jde většinou o setkání během týdne. Jak posléze (v lednu 2024) svěřila bratru faráři v krátkém rozhovoru pro informační list, o křtu přemýšlela v posledních patnácti letech, v posledním roce získala jistotu, že to pro ni bude správná cesta. Na naší církvi oceňuje vstřícnost a otevřenost a to nám – vedle křtu samého – přináší radost.

Vizitace sboru pak proběhla v přátelském a otevřeném duchu místo obvyklé schůze staršovstva. Oba vizitující byli velmi dobře připraveni, seznámili se pečlivě s vizitačním dotazníkem, který členové staršovstva pod vedením br. faráře již před tím vyplnili, a také s informacemi o sboru dostupnými na webových stránkách. Po obědě, jehož se spolu s bratry ze synodní rady zúčastnili členové seniorátního výboru, následovala ještě vizitace seniorátního výboru.

Kromě fotografií z konventu i křtu najdou čtenáři kroniky mezi jejími přílohami také článek br. faráře Susy o jeho tříměsíčním studijním pobytu v Heidelbergu (tzv. sabatiklu), který vyšel v listopadovém čísle měsíčníku Český bratr.

Letošní advent byl nejkratší možný, protože čtvrtá adventní neděle připadla přímo na Štědrý den. Pěkné chvíle, které jsme ve sborovém společenství prožívali, byly ovlivněny jednou událostí smutnou a jednou událostí tragickou, která zasáhla každého z nás i celou naši společnost.

První adventní neděle byla nedělí rodinnou. Náš sextet také zazpíval dvě písně: č. 448 z nového zpěvníku „Před Tebou, Pane, temno ztrácí sílu svou“ (píseň z Taizé zařazená v oddílu adventních písní) a „Pane, hvězdo mého žití“ od J. S. Bacha s krásným varhanním doprovodem Mirky Štefanové.

Následující neděli jsme si – jako každoročně – mohli nakoupit drobné dárky a potraviny z Obchůdku jednoho světa, které nám už tradičně přiváží br. Dan Chalupecký z jabloneckého sboru. Také paní Míla Franců, manželka br. kurátora, otevřela ver sborových prostorách opět svůj „obchůdek“ s paličkovanými krajkami. Děti s rodiči a prarodiči poctivě pod vedením Evy Voženílkové a br. faráře Filipa Susy nacvičovaly vánoční hru O hvězdě. Předvedly ji v neděli 17. prosince a jejich představení s hudebním doprovodem Dáši Stehlíkové na příčnou flétnu bylo nápadité a živé. Nechyběla ani pěkná nadílka. Pěvecký sextet zazpíval ještě v pondělí 18. prosince klientům s mentálním postižením v Domově Harcov. Zpívali jsme zde už mnohokrát, ještě pod vedením Jana Čapka, a nyní jsme se do Harcova po přestávce zaviněné covidem rádi vrátili. Potěšilo nás a dojalo, jak srdečně jsme byli klienty i personálem opět přijati.

Později jsme se dozvěděli, že v sobotu 16. prosince zemřel ve věku 61 let na srdeční selhání Jiří Sotona. Jirka nebyl členem našeho sboru, ale žil dlouhá léta v jeho blízkosti, čas od času navštěvoval naše bohoslužby či rozmlouval s br. farářem i jinými členy sboru. Nejvíce se mu věnovala obětavá a chápající Mirka Štefanová. Jirka trpěl od mládí vážnými psychickými problémy, v souvislosti se svým onemocněním byl často hospitalizován na psychiatrii. Prožíval chvíle lepší i horší, ale postupně špatné chvíle převažovaly. Jirkovo předčasné úmrtí tak mohlo být vysvobozením pro jeho duši. Poslední rozloučení se konalo 27. prosince ve sboru CČSH v Liberci pod vedením biskupa Štěpána Kláska. Účastníků bylo tolik, že se do sborového sálu ani nevešli.

Protože Štědrý den připadl na neděli, sešli jsme se v docela hojném počtu na bohoslužbách; jejich pořad oživil ještě náš sextet zpěvem koled, které jsme nacvičili s kytarovým doprovodem Filipa Susy a nově také s houslovým doprovodem Zuzky Řezníčkové pro vystoupení v Harcově. Na Boží hod byly pak slavnostní bohoslužby s vysluhováním večeře Páně.

Tragickou událostí, o které jsem se zmínila, byla střelba pomateného studenta historie na Filozofické fakultě UK ve čtvrtek 21. prosince odpoledne. Svým zraněním podlehlo čtrnáct lidí, mnoho dalších zůstalo v pražských nemocnicích. Mezi oběťmi byla i členka nejnovějšího farního sboru ČCE z Roztok u Prahy. Kurátorka tohoto sboru a další presbyterka se pak biblickým čtením a přímluvami připojily k pořadu ekumenické bohoslužby konané v husitském sboru v Praze na Vinohradech na Nový rok 2024, jichž se zúčastnil také synodní senior Pavel Pokorný. Dnes, kdy dokončuji záznamy sborové kroniky za rok 2023, uplynul právě měsíc od útoku, který zatím neměl v naší zemi obdoby. Filozofická fakulta UK stále hledá způsob, jak obnovit výuku i důvěru studentů a zajistit jejich bezpečí, a také my ostatní přemýšlíme, jak se s hroznou událostí vyrovnat. Posilu jistě přinášejí společné přímluvné modlitby, za něž jsme vděčni svým farářům.

V neděli na Silvestra u nás kázal v rámci už tradiční výměny farářů br. Ondřej Titěra z Jablonce, Filip Susa zároveň vedl bohoslužby v Jablonci. Tato tradice znamená, jak se ve sboru shodujeme, radostné oživení pro nás i Jablonecké a těšíme se, že bude pokračovat i v nadcházejícím roce 2024.

S právě uplynulým rokem 2023 se loučíme s vděčností za vše dobré, co jsme v našem společenství prožili a přijali, a především za vědomí, že ve chvílích radostných, ale hlavně v těžkých a bolestných nejsme sami.

Marta Ježdíková, kronikářka sboru