V těchto dnech (konec května 2025), kdy chci zahájit záznamy dalšího roku sborové kroniky, mě čeká setkání s mladou historičkou Magdalenou Bubík z Českého Těšína. V poslední době přichází na naše bohoslužby, zúčastnila se i Noci kostelů. Velmi se zajímá o historii našeho sboru, se svolením br. faráře studuje materiály sborového archivu a vede rozhovory s jednotlivými členy. Budu velmi ráda, pokud jí také náš rozhovor alespoň trochu pomůže v její práci. Současně doufám, že mně třeba poskytne novou inspiraci, jak dále pokračovat ve vedení kroniky, vlastně spíše jakéhosi „sborového deníku“. Běh celého roku je totiž převážně ve znamení událostí, jež se pravidelně opakují. Je těžké psát o nich stále nově. Zároveň je podle mého názoru dobré, že náš sborový život má své pevné body a jistoty. Představují totiž důležité pilíře, které jej podpírají.
Právě jednou z už tradičních akcí je lednový Týden modliteb za jednotu křesťanů. Letos probíhal od soboty 18. ledna do středy 22. ledna ve znamení biblického verše „Věříš tomu?“ z Janova evangelia (J 11,26). Modlitební setkání jsou v posledních letech soustředěna jen do tří dnů v týdnu, v neděli 19. ledna odpoledne se v kapli Vzkříšení ve Vratislavicích n. N. konal každoroční koncert libereckých křesťanských sborů a skupin. Vystoupil také náš septet. Snažili jsme se zazpívat co nejlépe, ale nebylo to pro nás lehké; program byl dlouhý a my jsme byli zařazeni až na jeho závěr. Potěšila nás opět setkání se známými či našemu sboru blízkými sestrami a bratry, s nimiž jinak moc příležitostí k rozhovoru nemáme.
V sobotu 18. ledna uspořádal br. farář další výlet s konfirmandy, tentokrát do Žitavy. Vypravili se po stopách českých exulantů a také za poznáním luterské zemské církve v tomto městě. Kontakt s tamější farářkou, který Filip Susa nedávno navázal, a postupně s celým žitavským sborem bychom rádi do budoucna rozvíjeli.
Střední generace se setkala na faře v pátek 24. ledna. Manželé Josefína (dcera Susových) a Áron Tkadlečkovi promluvili o komunitní energetice. Br. farář vysvětlil, že témata pro střední generaci budou nadále volena pokud možno tak, aby zaujala i jiné věkové skupiny, než je právě jen „střední generace“. Podobně se snaží při plánování programu postupovat také vedení S-Klubu (klubu seniorů). Tak např. hned v lednu bylo jedno z úterních setkání věnováno cvičení na židlích s Ivou Kaštánkovou, fyzioterapeutkou a manželkou člena našeho sboru Milíče (Mildy) Kaštánka. Na programu biblických hodin je nyní První list Korintským. Zájem o tato setkávání je v současné době větší a skupinka, která biblické hodiny navštěvuje, je stabilní a velmi spokojená. Máme z toho radost! Koncem ledna se br. farář opět zúčastnil farářského kurzu v Praze.
Staršovstvo promýšlí jako jedno ze svých hlavních témat, jak dál nakládat s našimi dvěma nemovitostmi. Rozhodli jsme se věnovat nyní více sborovému domu v Masarykově ul. a objednat vypracování studie budoucí podoby a možného využití této budovy. K úkolům staršovstva přibyla v únoru povinnost rozhodnout o změně nájemní smlouvy br. faráře vzhledem k nové směrnici o bydlení farářů a jáhnů vydané ústředím naší církve. Hlavním smyslem je jednak to, aby nájemné odpovídalo obecné úrovni nájmů v ČR, protože také platy farářů se (na štěstí!) postupně přibližují průměrné mzdě. Dále směrnice jednoznačně řeší postup při poskytování příspěvku na bydlení farářům ze strany jejich sborů tak, aby tento postup byl v souladu s předpisy daňovými. V únoru začal také – zatím na zkušební dobu tří měsíců – vykonávat údržbářské práce formou dohody o provedení práce náš nový člen Luděk Vostrý.
Dne 18. února 2025 oslavila šedesáté narozeniny presbyterka a sborová účetní Eva Nováková. V rámci únorového informačního listu jsme čtenářům trochu více přiblížili tuto její činnost spolu s činností daňové poradkyně, které se také věnuje. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že Eva je v těchto oborech naprosto spolehlivá. Přejeme jí do dalších let dobré zdraví i dostatek sil k plnění všeho, co vykonává ve své profesi, v rodině i v našem sboru.
V úterý 18. února byl program S-Klubu opět zpestřen novým tématem: Tomáš Cvrček, vyučující na univerzitě v Londýně, přednášel o tereziánském školství a jeho vývoji nejen v českých zemích, ale v celé Habsburské monarchii. Také další přednáška v rámci setkávání střední generace (původně plánovaná na 21. února a uskutečněná v odloženém termínu 28. března) zaujala více zájemců. Tématem byla AI (umělá inteligence) – výhody a nebezpečí. A také v tomto případě byl přednášející velmi kvalifikovaný. Výkladu se ujal Radim Špetlík, doktorand ČVUT. Těší nás, že máme mezi sebou tak rozmanitě vzdělané příslušníky mladší generace. K nim patří i naše varhanice Anička Tomanová, která se zároveň stará o sborové webové stránky a facebook. Nyní vytváří pro jednotlivé sborové akce zajímavé plakátky. Některé z nich najdou čtenáři opět mezi přílohami sborové kroniky.
Koncem února naše společenství opustily dvě věrné a nám všem velmi milé sestry. Dne 22. 2. zemřela ve věku 95 let bývalá varhanice – učitelka hry na klavír – Ileana Březinová a krátce nato, dne 27. 2. ve věku 90 let zemřela Miroslava Kopalová, také učitelka se zaměřením na logopedii. Obě sestry oslavily svá jubilea v loňském roce a na každou z nich jsme při těchto příležitostech vzpomněli ve sborovém informačním listu. Se sestrou Březinovou jsme se rozloučili v ruprechtickém kostele Sv. Antonína Paduánského a se sestrou Kopalovou u nás v modlitebně. Oběma jsme vděčni za mnohé a takto na ně také budeme vzpomínat.
Měsíc březen začal zase událostí radostnou. Při bohoslužbách v neděli 2. 3. byla pokřtěna Elora Špetlíková. Její rodiče – Barbora a Radim – byli v našem sboru Filipem Susou oddáni a také jejich starší dceru Auroru pokřtil náš br. farář. Ráda opakuji, že každý křest je nejen pro rodinu, ale pro celý náš sbor velkou radostí a povzbuzením do dalšího sborového života. Tři z pořízených fotografií jsou založeny v přílohách tohoto ročníku kroniky.
Farní sbor v Rumburku (od 1. 1. 2024 sloučený se sborem varnsdorfským a od počátku tohoto roku přejmenovaný na FS Šluknovsko) uspořádal v sobotu 29. března v městské knihovně v Rumburku presbyterní konferenci na téma „Sociální situace na Šluknovsku“. Zvolené téma vlastně navazuje na prohlášení konventu adresované synodu. Jeho obsahem je požadavek, aby církev věnovala více pozornosti sociálně slabým, vyloučeným, vytvářela pro ně zázemí… To vše proto, že potřebných přibývá a zdá se, že ne vždy jsou jejich odůvodněné prosby vyslyšeny. Stanovisko pro konvent formuloval farář Rumburských a Varnsdorfských Richard Vlasák; ten také, spolu s kurátorem FS Šluknovsko a zároveň seniorátním kurátorem Zdeňkem Zezulou, připravil presbyterní konferenci. Přednášejícími byly tři ženy z šluknovského regionu, pomáhající sociálně slabým, každá podle své profese: sociální pracovnice, klinická psycholožka a speciální pedagožka. Zejména názorný výklad sociální pracovnice J. Kafkové, vycházející z dlouholeté praxe a velkých zkušeností, byl zasvěcený a poutavý, místy až šokující. Opět škoda, že účast byla spíše slabší (z našeho sboru jsme byli přítomni dva: br. farář a kronikářka). Této nikoliv sborové, ale seniorátní akci věnuji více pozornosti právě pro její souvislost s blížícím se zasedáním synodu a pro její přesah.
Hned následujícího dne, v neděli 30. března, proběhlo v rámci bohoslužeb výroční sborové shromáždění. Vyslechli jsme všechny obvyklé zprávy, doplněné nově o reflexi sborového rozvojového plánu. Zdá se, že zatím se vcelku daří jej naplňovat, i když ne ve všech směrech. To je ale jev pochopitelný, který bylo možno očekávat, a právě taková „reflexe“ je příležitost ujasnit si, jakou činnost třeba opustit nebo změnit, a co naopak dál rozvíjet. Také v rámci sborové kroniky chci tomuto tématu průběžně věnovat pozornost. Potěšila nás příznivá informace o podstatném nárůstu saláru od loňského roku. Bylo vybráno téměř 440.000, - Kč (v roce předchozím 360.000, - Kč); to je dobrý výhled pro možnost zaplatit i do budoucna plný farářský úvazek.
Na setkání střední generace v pátek 11. dubna 2025 na faře promluvil opět host Tomáš Cvrček, tentokrát o církvi v Anglii. Vzhledem k tomu, že Tomáš s rodinou v Anglii už řadu let žije a tamního církevního života se aktivně účastní, byl jeho výklad velmi zajímavý.
Na Květnou neděli 13. dubna jsme se ještě před zahájením bohoslužeb dozvěděli radostnou zprávu: manželům Josefíně a Áronu Kadlečkovým (dcera a zeť Susových) se v uplynulé noci narodila holčička Amálie. Náš br. farář s manželkou Emou se tak stali poprvé prarodiči. Málinka i její maminka jsou v pořádku, a tak jsme se mohli se šťastnými prarodiči radovat a za nový život děkovat hned při bohoslužbách. Následovala ještě schůze staršovstva, na níž byl přítomen br. Jan Matějka, předseda představenstva ČCE REALITY A.S. (a také kurátor sboru v Českých Budějovicích). Vedli jsme s ním rozhovor o našich dvou nemovitostech, především o tom, jak dále nakládat s domem na Malém nám., ale také jak nejlépe upravit a využít budovu fary. S hostem jsme si pak prohlédli farní suterén a vyslechli ještě některá jeho doporučení vycházející zřejmě z dlouholeté praxe a zkušeností.
Velikonoční týden pak pokračoval tak, jak je v našem sboru už dlouholetou tradicí. Na Zelený čtvrtek 17. dubna se konalo pašijové čtení z Markova evangelia se zpěvy septetu a za varhanního doprovodu Mirky Štefanové, následovaly bohoslužby na Velký pátek a Velikonoční neděli, obě s Večeří Páně. Několik fotografií z Velikonoční neděle najdou čtenáři v přílohách kroniky. Stejně jako v loňském roce se ještě děti s rodiči, případně prarodiči sešly na farní zahradě v Pondělí velikonoční 21. dubna dopoledne. Br. farář s pomocí své manželky Emy pro ně připravil – tak jako už v loňském roce – hledání čokoládových vajíček, dospělí zatím poseděli u kávy a čaje. Letošnímu setkání přálo i počasí, a tak bylo všem, kdo na farní zahradu přišli, velmi příjemně. Kromě fotografie pořízené při této příležitosti si mohou čtenáři kroniky prohlédnout také snímek Lenky Kančiové, která s dcerou Aničkou bydlí v domě na Malém nám. Lenka zachytila kvetoucí nové jablůňky, vysazené nedávno na zahradě u domu náhradou za pokácené jehličnany, v chladný dubnový podvečer, kdy byly mladé stromky ohroženy nočními mrazíky. Pozorní čtenáři se posléze dozvědí (a na fotografii prohlédnou), jak to s jablůňkami dopadlo a zda přinesly, nebo nepřinesly první plody …
První květnové bohoslužby v neděli 4. 5. byly – tak, jak je u nás již obvyklé – rodinné. Br. farář při nich požehnal Klárce Řezníčkové (nar. 6. 10. 2024), dceři Zuzany a Hynka Řezníčkových. Zuzka významně posílila zpěv naší malé pěvecké skupiny a poznali jsme ji také jako výbornou houslistku. Muzikant je i její manžel Hynek. Oba mají mnoho aktivit a zájmů, ale pokud mohou, rádi s Klárkou přicházejí na nedělní bohoslužby. Fotografie z této radostné neděle, pořízené opět Lenkou Kančiovou, najdete v přílohách sborové kroniky. Je mezi nimi i snímek zachycující občerstvení s kávou a čajem po bohoslužbách. Tento typ setkávání a „malých rozhovorů“ (ale často pro mnohé důležitých) si získal velkou oblibu. Poděkování si zaslouží všichni, kdo obětavě připravují ještě před začátkem bohoslužeb na stoly v zadní části modlitebny kávu, čaj a většinou také domácí pečivo. Oporou i pomocí všem těmto ochotným je téměř vždy Lída Skřivanová. Bylo by pěkné, kdyby se také při této činnosti vystřídalo víc zájemců.
Květen byl letos naplněn samými radostnými událostmi. Od soboty 10. 5. do neděle 11. 5. se v Křížlicích konalo další hudební setkání s církevními kantory. Z našeho sboru jsme se účastnily jen dvě: varhanice Mirka Štefanová a já, kronikářka a vedoucí našeho septetu. Seznámili jsme se s mnoha písněmi z nového zpěvníku, v němž je pořád co objevovat a čím se příjemně překvapovat, ale i s jinými skladbami nejrůznějších hudebních stylů. Znovu jsme s Mirkou obdivovaly, jak nadané a schopné mladé muzikanty mezi sebou v naší církvi máme. Nechyběla ani krásná vycházka do kopců v okolí Křížlic, kterou pro nás uspořádal v sobotu odpoledne tamější farář a neúnavný organizátor těchto setkání Jiří (Jíra) Weinfurter. S Mirkou jsme se nemohly zdržet přes noc na nedělní bohoslužby, ale i tak jsme si domů přivezly mnoho dojmů a z tohoto jarního setkání čerpáme ještě i nyní, kdy píšu tyto záznamy (listopad 2025).
Od 15. do 17. května 2025 se v Praze konalo 3. zasedání 36. synodu ČCE. Mimo jiné bylo přijato prohlášení k sociální situaci v naší zemi; jeho iniciátorem byl farář Richard Vlasák působící nyní ve sboru Šluknovsko. Podnět ke vzniku tohoto prohlášení podal už na konventu v listopadu 2024 a jeho iniciativa byla nakonec – po debatách a úpravách provedených synodem – úspěšná. V červnovém čísle časopisu Český bratr vyšel pak k tomuto tématu příspěvek našeho br. faráře a seniora Filipa Susy (viz přílohy sborové kroniky).
V neděli 18. května navštívili naše bohoslužby členové farních sborů z Kláštera nad Dědinou a Černilova při svém sborovém zájezdu. Modlitebna – jak se dnes s oblibou říká – praskala ve švech stejně jako přilehlé sborové prostory. Hostů všeho věku, od dětí po seniory, přijelo kolem padesátky. V rámci ohlášek nás pozdravil br. farář Jan Lavický a po bohoslužbách se účastníci zájezdu zajímali ještě o historii libereckého sboru i o osud obrazu ze zbořeného luterského kostela. Naše sestry opět připravily bohaté občerstvení; tentokrát se podávalo formou švédského stolu, protože ke stolům skutečným by se zdaleka všichni nevešli.
Téhož dne, v neděli 18. května večer, navštívila zkoušku našeho septetu sestra Eva Exnerová. Eva je dlouholetou členkou libereckého sboru a v letošním roce oslaví devadesáté narozeniny. Zdravotní problémy ji velmi omezují hlavně v pohybu, takže sama z domova téměř nevychází. Po stránce duševní je ale Eva velice čilá, hodně čte, sleduje všechny události a nechybí jí bystrý postřeh ani vtip. Na její přání jsme ji na zkoušku přivezli autem, společně připravili drobné občerstvení k darovanému vínu a strávili tak příjemnou hodinu a půl nejen zpěvem, ale i povídáním. Náhodou byla přítomna také teta naší altistky Marty Binkové z Jablonného nad Orlicí Miluška, bývalá učitelka, která se o náš malý pěvecký sbor živě zajímá od jeho založení. Tyto radostné chvíle, stejně jako dopolední návštěva z východních Čech, jsou rovněž zachyceny na fotografiích v přílohách kroniky.
V následujícím týdnu, v pátek 23. května od 17 hod. proběhla u nás už tradičně Noc kostelů. Hlavním programem bylo vystoupení známého libereckého architekta prof. Jiřího Suchomela (mj. jednoho ze zakladatelů Fakulty architektury TUL a také jejího prvního děkana); jeho manželka Marta je členkou našeho sboru. Prof. Suchomel představil svůj návrh nového evangelického kostela z litého betonu zhotoveného metodou 3D tisku, jenž by měl stát na náměstí Českých bratří, přímo na místě kostela zbořeného. Stavba by měla být nevelká (něco přes 100 m2), ale s veškerým potřebným zázemím. Fotografie plánů a nákresů zůstávají teď v naší modlitebně, připevněny na novém závěsném zařízení, a pořád vzbuzují pozornost. Zatím je vše jen ve stadiu studie, k jejíž realizaci by vedla jistě dlouhá a složitá cesta, ale nápad jako takový i případný způsob jeho provedení jsou velmi originální a zajímavé.
V neděli 1. června 2025 kázal u nás opět jablonecký farář Ondřej Titěra. Jsme vděčni za tuto snadnou a už dobře zavedenou možnost výměny farářů. Je součástí rozvíjející se spolupráce s naším nejbližším (nejen geograficky, ale i charakterem) sborem z Jablonce nad Nisou. Do budoucna tak vzniká naděje na dobrou existenci našich sborů, třeba i v nějaké nové formě, bude-li to potřeba. V Jablonci navíc působí velmi dobře středisko Diakonie ČCE (viz informační letáček v přílohách kroniky). Filip Susa vedl v tuto neděli bohoslužby v Jablonci, kde se pak spolu s a Martou Ježdíkovou – jako členové seniorátního výboru - zúčastnili rozhovoru se staršovstvem, zaměřeného právě na budoucnost obou sborů.
Na červnové schůzi staršovstva jsme se mimo jiné zabývali přípravou povolací listiny pro našeho br. faráře; na podzim by měl být volen na další pětileté období, od 1. 2. 2026 do 31. 1. 2031. Také jsme podpořili jeho žádost o prodloužení pověření ke kaplanské službě na příštích pět let. Těší nás, že se Filip Susa této náročné, ale také potřebné činnosti věnuje, a chceme jej v tom nadále podporovat. Průběžně se staršovstvo zabývá plány úprav sborového domu: kdy a čím začít, co v plánech případně změnit… Rádi bychom začali úpravami přízemí, kde máme již jasnou představu, co bychom chtěli.
V pondělí 9. 6. se v Liberci jako každý rok sešli delegáti seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty, aby se navzájem informovali o stavebních počinech ve svých sborech a posoudili nové žádosti o finanční příspěvky. Naším zástupcem byl nyní br. Petr Henych. Na další rok bude třeba zvolit zástupce nového, potom už se budou konat volby v rámci nově vzniklého „velkého“ seniorátu na čtyřleté volební období.
V neděli 15. června 2025 byla při bohoslužbách pokřtěna Anička Kančiová. S maminkou Lenkou bydlí v domě na Malém nám., pravidelně a ráda se účastní sborového života včetně biblických hodin pro děti a setkávání konfirmandek. Aničku máme rádi pro její opravdovost a srdečnost, takže její křest byl mimořádně radostnou událostí i pro nás ostatní. Anička spolu s maminkou a babičkou Blaženou Kančiovou po delších úvahách požádaly dcery Susových Josefínu a Sofii, aby se staly Aniččinými kmotrami. Také díky tomu jsme si připadali jako na velké rodinné slavnosti a na tuto neděli budeme opět dlouho vzpomínat.
Školní rok jsme, také už tradičně, zakončili dětským dnem pořádaným pod vedením Evy Voženílkové a její rodiny na farní zahradě v sobotu 21. 6. odpoledne. Pro děti byly opět připraveny tvořivé hry a závody, pro všechny přítomné pak bohaté občerstvení. Na závěr nechybělo ani oblíbené opékání buřtů se společným posezením a povídáním v zákoutí u ohniště.
Následující sobotu 28. 6., první prázdninovou, odjela skupina dětí s rodiči a dalšími příznivci pod vedením Filipa Susy opět na sborovou rekreaci do Bělče nad Orlicí. Pobyt má několik pevných bodů, Filipem vždy pečlivě připravených, jako jsou ranní a večerní pobožnosti, věnované každý rok určitému biblickému příběhu. Dalšího programu se rekreanti mohou účastnit podle svého přání. „Tento způsob léta“, řečeno s klasikem, si získává stále větší oblibu, jak mi potvrzují i moje dcera a vnoučata, a Filipovi jsme za to vděčni.
O nedělích v létě v době nepřítomnosti br. faráře kázali, resp. vedli bohoslužby výpomocní kazatelé Daniel Chalupecký z Jablonce n. N., Václav Pavlíček ze sboru v Klášteře nad Dědinou, Eva Voženílková z našeho sboru a dále předčitatelky – presbyterky Eva Nováková a Marta Ježdíková.
Dne 17. července 2025 oslavila devadesáté narozeniny sestra Eva Exnerová. S Evou jsme tuto událost už s předstihem trochu oslavili v květnu na zkoušce pěveckého sboru, jak jsem už napsala. V den jejího jubilea ji navštívily sestry Lída Skřivanová, Eva Svobodová a Jana Molnárová, které jsou s Evou v pravidelném kontaktu. Také v letním informačním listu je Evě věnován krátký příspěvek oceňující především Evinu vůli a statečnost, s nimiž překonává zdánlivě nepřekonatelné. Přitom si stále zachovává (i když to podle jejích slov je čím dál tím těžší) bystrý postřeh i vtip a zájem o dění doma i ve světě.
Letní informační list je dále věnován některým změnám, které plánuje br. farář pro setkávání v týdnu. Je těžké uspořádat je tak, aby vyhovovala všem zájemcům. Děti by se na své biblické hodině měly nově scházet ve středu odpoledne namísto dosavadního pátku, takže začátek středeční biblické pro dospělé by byl posunut. Br. farář také stále promýšlí a staršovstvu předkládá k úvaze podobu setkávání střední generace. Mohlo by jít o setkání zaměřená spíše na zajímavé téma či zajímavého hosta bez ohledu na věk účastníků. Možná by lépe než čtvrtky vyhovovaly sobotní podvečery, kdy mají volněji i jinak zaměstnaní členové sboru a jejich rodinní příslušníci.
S těmito změnami v týdenním rozvrhu a dětskými bohoslužbami v neděli 7. září byl zahájen nový školní rok 2025/2026. Při biblických hodinách pro dospělé se budou jejich účastníci, tvořící nyní pěknou skupinu, věnovat žalmům, které si sami vyberou podle své obliby. Těší nás obnovený zájem o tato setkávání náležející už dlouho k tradici sborového života v naší církvi. Dětí, které by chodily do nedělní školy, je naopak nyní málo. Proto bude zatím nedělní škola při bohoslužbách probíhat jen jednou v měsíci pod vedením Evy Voženílkové, Zuzky Řezníčkové, případně dalších ochotných učitelek.
Před prázdninami byla po téměř čtyřiadvaceti letech ukončena činnost mateřského centra na Malém náměstí. Po celou tuto dobu je obětavě vedla Marta Binková. „Jejím“ centrem prošly stovky dětí s maminkami, z nichž mnohé jsou s Martou dodnes v kontaktu, i když děti dávno odrostly. Marta jim zcela nezištně věnovala mnoho ze svého času s laskavostí a energií sobě vlastní. Patří jí za to naše vděčnost a dík! S Martou jsme vedly rozhovor v zářijovém informačním listu, kde je možno dozvědět se více. Prostory mateřského centra bude od října 2025 využívat mladá maminka – podnikatelka k provozování aktivit zaměřených rovněž na děti a rodiče. Přejeme si, aby se také jí v této tolik potřebné činnosti dařilo.
O víkendu od 12. do 14. září 2025 se pod vedením farářů Filipa Susy a Richarda Vlasáka konalo v Libštátě další setkání konfirmandů, otevřené tentokrát zájemcům z celého seniorátu. Jeho účastníci na ně ještě nyní, kdy toto zapisuji (leden 2026), moc rádi vzpomínají. Cílem sobotní vycházky byly kostely a další památná místa v Libštátě se zasvěceným výkladem obou farářů, v neděli se pak všichni zúčastnili tamějších bohoslužeb. Finanční prostředky na tento vzdělávací pobyt jsme získali ze seniorátního fondu mikroprojektů, a to v celkové výši 20.000,- Kč. Za částku, která ještě zbývá, rozhodlo staršovstvo pořídit nové vysunovací plátno do modlitebny pro různá tematická promítání. Dále chceme koupit kvalitnější flip-chart na kolečkách, který bude (tak jako dosavadní) využíván především při rodinných bohoslužbách.
Následující neděli 21. září byla v Libštátě pokřtěna prvorozená vnučka Susových Amálie (pro rodinu i pro nás ostatní nejčastěji Málinka).
Od Lenky Kančiové pochází v pořadí druhá, podzimní fotografie jablůňky nedávno vysazené v zahradě u domu na Malém náměstí, která byla ohrožena jarními mrazíky, jak si pozorní čtenáři pamatují. Nyní už stromky (vysazeny byly celkem tři) přinesly první ovoce – krásná červená jablíčka. Také tuto fotografii si můžete prohlédnout mezi přílohami kroniky.
V neděli 12. října 2025 se v rámci bohoslužeb konalo výroční sborové shromáždění. Pod vedením Ondřeje Titěry proběhla opakovaná volba faráře Filipa Susy na další pětileté období. Filip byl zvolen naprostou většinou přítomných hlasujících, a tak náš sbor může spolu s ním bez obav pokračovat ve všem, co už se děje, případně co je naplánováno. Podle mého názoru je pro nás tato skutečnost velmi podstatná a dobrá, protože – stejně jako celou církev – i náš sbor čekají v příštích letech velké změny, s nimiž bude třeba se vypořádat (úplné samofinancování, změna seniorátů, úbytek farářů…). O své představě (vizi) pro další léta napsal br. farář do listopadového čísla informačního listu.
V říjnu se bohoslužby s nedělní školou, jež bude nyní probíhat jednou měsíčně, konaly v neděli 19. 10. (viz též přiložená fotografie). Zároveň byla vysluhována Večeře Páně. Bývá tomu tak rovněž jednou v měsíci a dále při svátečních příležitostech. Br. farář se svými pomocníky při ní nabízí vedle společného kalicha také malé kalíšky, které se osvědčily v době pandemie covidu a o něž je stále zájem.
Tradiční hudební nešpory ke Dni reformace jsme letos uspořádali v neděli 26. října 2025. Promluvu nad Písmem přednesl náš br. farář; ten také uváděl jednotlivé sklady autorů různých období a stylů, které na varhany jako vždy zahrál kantor Michael Tittmann z německého Grosschönau. Letos přijel v doprovodu své manželky a dcery, obě mu asistovaly u varhan a všichni společně poseděli s br. farářem před zahájením programu u čaje s drobným občerstvením. Je zřejmé, že bratr kantor k nám přijíždí velmi rád, hraje i vystupuje s elánem a nadšením, jež se přenášejí také na všechny přítomné.
V sobotu 8. listopadu 2025 se na faře konalo 3. zasedání 30. konventu Libereckého seniorátu. Bylo to zřejmě historicky poslední zasedání v Liberci. Příští rok bude pořadatelem Jablonec nad Nisou a od 1. ledna 2027 se staneme součástí velkého Královéhradeckého seniorátu, takže konventy budou probíhat jinde a jinak. Letos naposledy se tedy naše „gulášová komise“ ujala přípravy oběda pro všechny konventuály, další ochotné sestry připravily sladké i slané pečivo ke kávě a čaji. Na programu konventu byla mimo jiné volba laických členů seniorátního výboru – seniorátního kurátora a jeho náměstka. Svoji funkci obhájil již osvědčený kurátor Zdeněk Zezula ze sboru Šluknovsko, jeho náměstkem byl zvolen Marek Drápal, všestranně schopný člen jabloneckého sboru. Hlavním tématem konventu, jemuž jsme se věnovali po obědě, bylo právě nové uspořádání seniorátů a změny, které v té souvislosti můžeme očekávat.
V sobotu 22. listopadu uspořádal br. farář ještě poslední výlet s konfirmandkami, tentokrát do Ochranova po stopách Obnovené Jednoty bratrské. Téhož dne navečer se na faře konalo setkání střední generace, na něž byli pozváni také Jablonečtí a Novoměstští.
Následující neděle 30. 11. byla již první nedělí adventní s vysluhováním Večeře Páně. Zase jsme si uvědomili, jak rok – kalendářní i církevní – utekl jako voda…
O druhé adventní neděli 7. prosince zazpíval náš sextet nově nastudovanou skladbu současné britské autorky Margaret Rizza SONG OF MARY (Mariin chvalozpěv). Přivezly jsme ji s Mirkou Štefanovou z jarního soustředění v Křížlicích a po počátečních obavách jsme ji s radostí nastudovali a zařadili do našeho repertoáru. Od září tohoto roku je nás jen šest, Lída Skřivanová už s námi nezpívá. Několik týdnů nám trvalo, než jsme si na to zvykli, a s Lídou jsme se po nedělních bohoslužbách všichni loučili slovy: „Tak večer ve zpěvu na shledanou!“. Rádi a vděčně budeme vzpomínat na léta strávená v Lídině vlídné přítomnosti při společném zpívání.
V tutéž adventní neděli uspořádal u nás už tradičně Daniel Chalupecký z jabloneckého sboru Obchůdek jednoho světa. Mnozí z nás na tuto příležitost čekají, počítají s ní a pro své blízké zde pořídí originální a pěkné dárky. Ještě téhož dne večer mi „prodavač“ Dan napsal, že jsme utratili bezmála 14 tis. korun, v loňském roce to bylo téměř o 3 tisíce Kč méně. Výtěžek z tohoto prodeje podporuje země Třetího světa, a i to dává adventnímu období další pěkný smysl.
Následující neděli 21. 12. předvedly děti vánoční hru, kterou pro ně připravila a s nimi nacvičila Eva Voženílková. Scénář dobře přizpůsobila počtu i věku dětí a výsledek byl radostný, živý a vtipný.
Program konce roku 2025 byl podobný jako v letech předchozích: slavnostní bohoslužba s vysluhováním Večeře Páně na Boží hod, výměna farářů (Liberec-Jablonec) v neděli 28. prosince a odpolední silvestrovské setkání s biblickým zamyšlením br. faráře a malým občerstvením, při němž nechybělo ani dobré víno. Filip Susa také pověděl o důležitých událostech života ve sboru v uplynulém roce a každý z přítomných se svěřil s tím, co jemu osobně tento rok přinesl.
Nadcházející rok 2026 bude rokem jubilejním, oslavíme v něm 80. výročí vzniku samostatného Farního sboru v Liberci. Musíme tedy včas promýšlet, co a jak při této příležitosti připravit. Chceme také rozvinout spolupráci, zahájenou v říjnu t.r. schůzkou německé farářky a našeho faráře, s německým luterským sborem v Žitavě. Prozatím plánujeme pozvat žitavské děti na náš dětský den do Liberce, zúčastnit se slavnostní bohoslužby ke Dni reformace v Žitavě a připravit informační tabule o naší církvi do žitavského kostela Sv. Jana.
S tímto výhledem a s vědomím, že před námi leží mnohem více nejrůznějších úkolů, končím letošní záznamy sborové kroniky. Zápis uzavírám s vděčností za vše, co jsme v našem sboru prožili, a s nadějí, že také v příštím roce se nám bude s Boží pomocí společné dílo dařit.
Marta Ježdíková, kronikářka