Modlitba (pro čas po sv. Trojici):

Hospodine, Pane náš,
děkujeme za to, že jsi naším Bohem, že k Tobě smíme volat a od Tebe očekávat porozumění a pomoc. Děkujeme za to, že jsi ve svém Duchu blízko všem lidem – dětem i dospělým, cizincům i našincům. Chválíme tě za to, že znáš naše nitro i naše nejhlubší touhy. Děkujeme, že se na Tebe můžeme spolehnout, i když často o sobě pochybujeme, že se Ti můžeme svěřit a obstát před tebou takoví, jací jsme.Dej, ať Ti dokážeme rozumět a do svého života přijmout zvěst o tvém království, o tvé podivuhodné blízkosti. Prosíme, vstupuj do našich životů, proměňuj naše srdce a ukazuj nám smysluplnou a nadějnou cestu. Dej, ať žijeme v tobě a nedáme se nikdy svést. Dej, ať ve světě přibývá porozumění, křesťanské a lidské vzájemnosti, sdílení všeho dobrého, co přijímáme ve víře. O to tě prosíme skrze Ježíš Krista - Tvého Syna a našeho Pána. Amen





od 9.11.2006

Historie sboru

Kazatelská stanice Libštátu 1922-1946

V roce 1922 byla založena v Liberci kazatelská stanice, v níž se shromažďovali členové českobratrské církve evangelické z Liberce a blízkého okolí. Kazatelská stanice měla asi 100 členů a patřila k poměrně vzdálenému sboru v Libštátě. Po roce 1938 odcházejí členové kazatelské stanice do vnitrozemí a část duší se soustřeďuje v Turnově, kde se konají i občasná shromáždění péčí libštátského sboru.

Vznik samostatného sboru 1946

Po osvobození v roce 1945 se z iniciativy libštátského faráře J. Kučery koná rozsáhlá akce evidence a organizace evangelíků, kteří se přistěhovali na Liberecko. V této práci se horlivě uplatňují bratři Rudolf Růžička, Jeroným Lány, Jaroslav a Bohuslav Barkovi a Jan Kolář. Duchovenské práce se ujímá Bohumír Šuchman (1908-1979), který je zvolen prvním farářem sboru.

První farář: Bohumír Šuchman 1946-1954

Jeho průkopnickou a organizační činností byly vytvořeny základy budoucího sboru. Pro budovu fary opatřil vhodný dům na Leninově třídě [= dnešní Masarykova ulice]. V této budově byl zřízen i sborový sál pro konání služeb Božích v zimě a jiných shromáždění. Do užívání byla převzata budova chrámu bývalé německé luterské církve, která později přešla do vlastnictví sboru. Chrám byl spoluužíván též církví československou. Ve sboru pracují všechny složky obvyklé církevní práce.

Později vznikly na tomto rozsáhlém pracovním obvodu sbory v Jablonci nad Nisou a v Novém Městě pod Smrkem, takže nyní [tzn. na sklonku 60. let] tvoří sbor v Liberci pouze evangelíci okresu libereckého. Kazatelské stanice byly zřízeny ve Stráži, v Hrádku a v Chrastavě, kde obětavě věrně pracuje Antonín Šplíchal. Od dubna 1950 do října 1951 působil v Liberci vikář Emanuel Vejnar (1924-1996), dědeček pozdější liberecké farářky T.Landové, který se posléze stal farářem v Duchcově.

Hynek Merta 1954-1958

Po odchodu faráře B. Šuchmana na Mělník přichází do sboru 1954 farář Hynek Merta (1918-1991). Od průkopnické práce se jeho působením přechází k vnitřnímu budování a růstu sboru. Od března 1955 do srpna 1957 působil v Liberci opět vikář. Byl jím František Němec (nar. 1929), posléze farář v Rumburku a Chodově. Když koncem roku 1958 nedobrovolně přestal být Hynek Merta farářem, byl sbor téměř celé dva roky neobsazen. Naštěstí tuto svízelnou zkoušku – dík své životnosti vydržel za pomoci administrátorů, kterými byli českolipský farář Jan Chvála a senior Jan Klas z Libštátu. A jistě také díky své vikářce Aleně Dvořákové, rozené Krumlové (nar. 1931), která ve sboru působila od září 1957 až do září 1959, kdy jí byl odňat státní souhlas.

Josef Voborník 1960-1968

Teprve v roce 1960 přichází do sboru farář Josef Voborník (1917-1987), který tu působí do roku 1968. Sbor se skládá z jedné poloviny z evangelíků z vnitrozemí, k nimž patří i slovenští evangelíci, druhou polovinu sboru pak tvoří bratři a sestry z polského Zelova, kteří se sem přistěhovali po roce 1945. Kurátory sboru byli Jeroným Lány a Antonín Kejzlar. Nynějším kurátorem je Vilém Novák. V práci se osvědčuje řada laiků. Obětavost není vysoká, zejména proto ne, že se stále nedaří získat pro sborový život všechny, kdo jsou vedeni v evidenci. Nyní stojí sbor před úkolem zřídit z dosavadního sborového sálu modlitebnu.

Ladislav Horák 1968-1989

Po odchodu faráře Josefa Voborníka v roce 1968 do sboru v Orlové byl zvolen novým farářem Ladislav Horák (nar. 1922), který přišel v roce 1969 ze sboru v Hodoníně. Za jejich působení se konaly po nějaký čas také ekumenické biblické hodiny. Farář Horák působil ve sboru dvacet let, spolupracoval také na překladu Starého zákona a dosáhl doktorátu teologie. V roce 1989 odešel do důchodu a jako důchodce se stal kazatelem ve sboru Bučina. Od konce šedesátých let do roku 1982 spolupracoval ve sboru emeritní farář a senior Miroslav Růžička, který bydlel v kostelnickém bytě na faře.

Zahrada u domu je podstatně zmenšena od roku 1971, kdy její větší část byla pod nátlakem prodána Libereckým výstavním trhům, které si na ní postavily své budovy. Smutný byl úděl kostela na náměstí Českých bratří, převzatého po německé luterské církvi. Pro nedostatek finančních prostředků sboru a církve na rozsáhlé opravy navzdory snahám o údržbu kostel dále chátral, až byl v roce 1973 sborem bezplatně odevzdán do vlastnictví státu s výhledem, že v něm bude podle usnesení okresního národního výboru vybudována koncertní síň. Městský národní výbor však dal kostel v roce 1976 vyhodit do povětří a zlikvidovat.

Jan Čapek 1989-2006

Roku 1989 se stal farářem sboru Jan Čapek (nar. 1934), který přišel ze sboru Sázava na Českomoravské vysočině. Od roku 1991 je současně členem synodní rady. Kurátorem sboru byl Vilém Novák, rodák ze Zelowa v Polsku, Antonín Kejzlar, vysokoškolský profesor, dále Vlasta Hromádková, vdova po faráři Bohuslavu Hromádkovi, od roku 1988 Pavla Titěrová, bývala učitelka náboženství, a od roku 1998 Marta Binková.

Sídlo sboru je v Masarykově ulici 22, kde sbor vlastní vilu, jež slouží jako sborový dům. Je v něm v přízemí velký sál s kazatelnou, stolem Páně a 110 židlemi a od roku 1992 také s novými varhanami, které jsou darem Evangelické luterské zemské církve Meklenburska.

(Zdroj: Církev v proměnách času. 1918-1969. Sborník k 50. výročí spojení Českobratrské církve evangelické. Praha: Kalich, 1969, s. 162n.) Církev v proměnách času. 1969-1999. Sborník Českobratrské církve evangelické. Praha: Kalich, 2002 s. 200n.)

Roku 2001 sbor získal s velkou pomocí sestry JuDr. Marty Ježdíkové dům č.p. 279/2 na Malém náměstí jako morální náhradu za křivdu, která se sboru stala roku 1976 zbouráním kostela. V domě bylo vybudováno mateřské centrum a klub seniorů. První patro domu je pronajímáno.

Tabita Landová od r. 2006-2010, v současné době na MD

Po odchodu faráře Jana Čapka do důchodu se 1. října 2006 stala farářkou sboru Tabita Landová (nar. 1978). Od r. 2009 se současně věnuje projektu GAAV "Hermeneutika liturgické tradice Jednoty bratrské", realizovanému na Evangelické teologické fakultě UK. Kurátorkou je v této době Marta Binková. Roku 2008 byly rozšířeny sborové prostory o kostelnický byt v bezprostředním sousedství modlitebny, z něhož se na vlastní žádost odstěhovala rodina Janů. Vznikla zde klubovna pro děti a mládež, místnost pro biblické hodiny a další setkávání, kuchyň a šatna. Na jaře r. 2010 byl zrekonstruován neudržovaný byt 2+1 v suterénu domu a vznikl v něm nový byt pro kostelníka. V květnu 2010 nastoupila f. T. Landová na mateřskou dovolenou.

Jan Čapek květen 2010 - leden 2011

Práce ve sboru se po nástupu T.Landové na mateřskou dovolenou opět ujal na plný úvazek br. f. Jan Čapek.

Filip Susa od února 2011

1.2.2011 se stal farářem sboru Filip Susa (nar. 1972), který přišel ze sboru v Libštátě.

V současné době má sbor 589 členů, šestnáctičlenné staršovstvo a kazatelskou stanici v Chrastavě, kde se konají bohoslužby jednou měsíčně v domě pečovatelské služby.